4. přednáška z cyklu "Potřebujeme feminismus!" organizovaného Iniciativou Ne rasismu!

Přednáší: Tomáš Pavlas

Důvěra v politiku je u nás velmi nízká. V žebříčcích oceňovaných profesí se politici umísťují až na úplném chvostu a přirovnat někoho k politikovi se malém rovná nadávce. Zároveň bedlivějšímu pozorovateli a pozorovatelce nemůže uniknout, jak moc je v Česku politika maskulinní záležitostí. Proč tedy nejsme svědky vzrušených kritických debat, které si mužství berou na mušku? A proč je to naopak feminismus, co je u nás stále považováno za sprosté slovo? 

České představy mužství sebou nesou postoje, které si nesmíme spojovat výlučně s tématy politiky rovných příležitostí žen a mužů, kdy tyto postoje vyplouvají na povrch, třeba v případě Topolánkova výroku: „Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak má stejné příležitosti jako muž“. Jde o natolik sdílený, vlivný a v identitě mnohých mužů, žen, politiků a političek zakořeněný koncept, který pod povrchem působí stále. Negativně ovlivňuje celkový charakter politiky i úroveň demokracie.

Přednáška se zaměří na dvě související roviny: 1. Vztah mužů k vlastní maskulinitě/tám, k tomu jak ji/je konstruují a zakoušejí, 2. Vztah mužů k feministickému myšlení a hnutí. Kritická mužská studia se zabývají oběma oblastmi a propojují je, neboť při studiu mužů a mužství akcentují téma moci. Půjde o diskusi na téma, jak muži konstruují svou mužskou identitu, resp. jak by ji mohli, resp. jak by ji měli konstruovat, aby nebyla v rozporu s demokratizačním požadavkem po rovném postavení mužů a žen ve společnosti. Dotkneme se také vývoje mužského hnutí (různých mužských organizací) a otázky, nakolik a jak nás ovlivňují představy o mužství z období státního socialismu.