Antifašistická akce & Autonomní sociální centrum Klinika pořádají:
AUTONOMNÍ POLITIKA PRO 21. STOLETÍ

První série Kurzu strategického myšlení, který jsme věnovali tématu autonomie, se chýlí ke konci. V sobotu 13. února proběhne na Klinice jeho závěrečná hodina – a to v poněkud odlišném formátu a se vzácným hostem. Od 16:00 odstartujeme přednáškové a diskusní odpoledne, v rámci kterého jako první host vystoupí řecký sociolog a aktivista Theo Karyotis, aby nám přiblížil současnou tvář sociálních bojů organizovaných zdola v zemi, kterou nedávná ekonomická krize odvrhla až k samotné hranici sociálního kolapsu. Jaké vyhlídky má autonomní politika na místech, kde byli lidé opuštěni predátorským kapitalismem i trestajícím státem a ponecháni napospas sobě? Z bouřlivého jihu Evropy se pak přesuneme do jejího relativně klidného středu, kde se autonomie zdola nejeví jako existenční nutnost jako spíše utopická možnost do budoucnosti. Arnošt Novák nám od 17:30 poví o výzvách, jež stojí před autonomním hnutím v České republice. Po příspěvcích v angličtině, respektive v češtině, pro které jsme zajistili obousměrné překlady a jejichž anotace přikládáme níže, otevřeme od sedmi moderovanou diskusi na téma autonomní politika pro 21. století.
Těšíme se na vás!
Jídlo, pití zajištěno.

Grassroots organising against all odds in Greece
Greece has been in the past five years a privileged spot for observing how capitalist crisis and neoliberal restructuring plays out within the boundaries of the nation-state. It has also been a hotbed of resistances and exploration of alternatives, producing at least three concrete collective responses to overcome austerity:
Tragically failed Plan A of the current governmental alliance, which aimed to put in place mechanisms of redistribution in favour of the popular classes, while modernizing Greek capitalism in order to attract investment.
Plan B of the parties of the left, which envisions an economic reconstruction on a national basis outside the Eurozone, with the state having a protagonistic role.
And Plan C of the grassroots alternatives which advocate for direct democracy at the local level, solidarity-based economic endeavours, collective forms of property and management of the commons.
Although the autonomous alternatives have a great potential as forms of popular counterpower and as means of transition to a post-capitalist future, they have so far failed to produce a coherent political proposal, and they face the twin dangers of repression and cooptation.
Despite the “honeymoon” between Syriza and the grassroots, Syriza never had an anti-capitalist agenda. A debate is now in progress on the next steps for the social movements after the “government of hope” has turned into a staunch enforcer of neoliberal austerity.

Klinika: léčba autonomií v ČR?
V poslední době se stále více otřásá post-transformační status quo české společnosti. Víra v kapitalismus opadá, stejně jako se i drolí víra v demokracii, či lidská práva. Slovo změna je opět na programu dne. Stejně tak však i slova národ, nacionalismus, etnická čistota, či střet civilizací. Budoucnost je otevřena, ale již nikdo nespoléhá na historické zákonitosti. Budoucnost může být hnědá s ostnatým drátem na opevněných hranicích, s jedním procentem těch, kteří vlastní tolik jako zbytek lidstva, ale budoucnost může mít i solidárnější a humánnější podobu, v tradici volnosti, rovnosti, bratrství či dnes spíše solidarity a sdílení. 
Čelíme otázce: Co dělat? V přednášce se pokusím nabídnout možný směr uvažování: autonomní politiku. Na mikro-příkladu vzniku a fungování Autonomního centra Klinika rozeberu jaká je teorie a praxe autonomní politiky, která se snaží rozvíjet přímou akci, samosprávu a solidaritu. Autonomní politiku, která se snaží být radikální, ale zároveň relevantní. Autonomní politiku, která rozšiřuje politickou představivost možného a vytváří a přetváří sociální vztahy založené na rovnosti, vzájemné pomoci a osobní a kolektivní autonomii. Autonomní politiku, která se snaží vycházet z morálky a být strategická, a zároveň nebýt moralizující a impotentní. Autonomní politiku, která je praktická, limitovaná, ale která nám poskytuje i naději. Autonomní politika pro níž cesta je cíl.